ZÁMEK VELKÉ LOSINY


 

Původně zde stála gotická vodní tvrz ze 14. století. Až posléze se dostal majetek do vlastnictví významného šlechtického rodu pánů ze Žerotína. Renesanční zámek se sgrafity tedy vznikal pod dohledem Jana ze Žerotína a to v letech 1581 – 89.

Během stavovského povstání (1620) měli Žerotínové problém s tím, aby nebylo jejich panství zkonfiskováno. Nakonec jim však majetek opět připadl.

Odehrálo se tu i několik tragických událostí. Roku 1659 se vzbouřili poddaní a jejich „revoluce“ byla potrestána stětím tří rychtářů.

Od roku 1678 se Velké Losiny negativně proslavily procesy s čarodějnicemi a jejich upalováním. Tehdy zde vládla hraběnka Angelia Anna Sybilla z Galle rozená Žerotínová, která zde působila jako poručnice dosud nezletilých chlapců Františka Antonína Maxmiliána a Jana Jáchyma. Ti byli syny Přemka ze Žerotína. A právě tato žena nechala do Losin povolat Františka Bobliga z Edelstadtu. Upálen byl i šumperský děkan Kryštof Alois Lautner.

Kolo smrti zastavil až dědic panství Jan Jáchym ze Žerotína, který roku 1689 dospěl.

Roku 1802 získali toto panství noví majitelé – Lichtenštejnové, kteří jej odkoupili od zadlužených Žerotínů a využívali pak tento zámek spíše jako letní sídlo. O vše přišel tento rod až roku 1945, kdy jim byl zkonfiskován.

 

Trojpodlažní zámek má tři křídla ve tvaru podkovy, je zdoben arkádami a jeho dominantou je bezpochyby osmiboká věž s hodinami. Jedná se tedy o stavbu, která se bezpochyby začlenila pod označení „Perly moravské renesance“. Ve 30. letech 18. století byla u zámku vybudována krásná barokní zahrada, která se přeměnila za Lichtenštejnů na anglický park Torzo sochařské výzdoby se naštěstí dochovalo.

 

V interiérech shlédnou návštěvníci prvky od renesance po klasicismus. Rytířský sál zaujme nejen jako reprezentativní pokoj, ale jeho dominantou je jistě renesanční kasetový strop, dále kožené tapety, příborník a majoliková kamna z roku 1589. V dalších místnostech bychom našli sbírku tapisérií ze 17. století či sbírku zbraní. V jednom z tzv. gobelínových sálu se např. nachází tři rozměrné tapisérie s antickým námětem Amora a Psyché.

V tzv. barokním křídle je instalována obrazárna s díly středověkých mistrů nejvýznamnějších evropských malířských škol.

Zámek byl rovněž obohacen o hospodářská stavení a přistavěna zde byla i zámecká kaple, o jejíž strop se postaral malíř Jan Kryštof Handke.

V roce 1995 byl areál zámku prohlášen vládou České republiky za národní kulturní památku.